03 - Správa obecních věcí

Na konci poddanské doby Šárka, Dejvice a Podbaba tvořily jednu obec, v čele které stál rychtář, jmenovaný proboštem svatovítské kapituly. Rychtáři se stávali šárečtí mlynáři nebo podbabští chalupníci.

Úkolem rychtářů byla péče o obecní hospodářství a výkon gruntovních práv vrchnosti. Rychtáři příslušel i výkon nižší jurisdikce, vybírání pokut, dozor na míry a váhy apod.

Zdá se, že rychtáři na dejvické obci příliš práce neměli, neboť výkon zmíněných práv si obstaral většinou úřad probošta sám.

První známý rychtář na dejvické obci byl Tomáš Šlap, chalupník v Podbabě. Rychtářský úřad zastával v letech 1652 - 1665. V zachovaných písemnostech není již o místních rychtářích žádných zpráv. Vysvětluje se to tím, že byla zničena urbární kniha dejvického statku, kde byly zápisy o vesnických soudech ze 17. a 18. stol. Teprve později lze uvést jména některých dejvických rychtářů: Martin Malý 1760 - 1770, Václav Slavík 1770 - 1774, Martin Mrva 1775 - 1780, Václav Dorn 1802 - 1825, Ignác Tůma 1827 - 1850. Zápisy o majetkových změnách v Lysolajích, Podbabě a Šárce uvádějí několik jmen lysolajských rychtářů: Jan Pánek 1724 - 1769, Matěj Čadský 1770, Matěj Dorn 1775, Jiří Tůma 1784, Jiří Šmaha 1800 - 1807.

Od josefinských dob význam místních rychtářů v obcích klesá. Prozatímní zákon ze dne 17. března 1849 tuto instituci výslovně zrušil. Nejnižším orgánem v územní samosprávě se stali volení starostové.

Není známo, kdo byl na dejvické obci prvním starostou. Zdá se, že to byl šárecký mlynář Ignác Tůma, který už předtím byl skoro dvacet let rychtářem. I za starostenství Antonína Schweizara (1854 - 1864) zasedal v obecním zastupitelstvu. Tehdy ho však již tížila kmetská léta.

Antonín Schweizar byl majitelem dvorce na Šárce. Z funkce starosty se poděkoval v roce 1864. Po něm byl starostou František Luňáček, spolu s některými spoluobčany, postavil se na stranu opozice proti vídeňské vládě. Na udání ho policejní úřad zatkl a dopravil k trestnímu soudu v Praze. Soudním rozsudkem byl Luňáček osvobozen.

Za jeho starostenství se počalo na dejvické obci uvažovat o stavbě silnic z Podbaby Šáreckým údolím na Jenerálku. Když se obce Dejvice a Nebušice domohly zákonných subvencí, daly se v letech 1904 - 1905 do stavby. Skutečné náklady přesáhly rozpočtovanou částku o 70 600 korun.

V letech 1900 - 1904 byl na dejvické obci starostou František Frolík, mlynář a burzovní rada. Po něm lékárník Josef Štejnar (1904 - 1910) a po něm opět František Frolík až do roku 1915.

Administrativní práce na dejvické obci vykonával obecní tajemník František Renner. Po jeho smrti v řízení obecní kanceláře se vystřídal JUC. Josef Bejček (titul JUC. užívali až do roku 1953 studenti právnických fakult po složení první rigorózní zkoušky) a Dr. František Trmal.

V roce 1850 bydlelo na území obce Dejvice - 1 168 obyvatel, v soupise v roce 1910 - 5 057 obyvatel a v roce 1910 - 6 500 obyvatel. V roce 1910 náleželo k šárecké faře 3 800 katolíků z Dejvic, 980 z Lysolaj a 370 ze Sedlce.