02. SEZNAM MÍSTNÍCH JMEN 

1. Stráni nad Husincem, na jejímž vrcholu se rozprostíralo pole, se říká "Na šenkýřově vrchu". Pole náleželo k hospodě č.p. 2. Nyní jsou tam zahrady a chaty.
2. Východně je další stráň. Jejímu vrchu se říká "Na kazatelně". Staří tvrdili, že tam kázával Mistr Jan Hus, který prý pocházel z tohoto Husince a odtud prý pěšky docházel do pražských škol a jeho matka mu donášela živobytí.
3. Mezi těmito stráněmi je údolí a v něm studánka. Z ní odtéká voda potůčkem do Srbovy rokle směrem k řece. Potůček byl vrouben vrbami a topoly. Studánka byla po I. svět. válce obezděna a opatřena čerpadlem. Je tak vydatná, že v době sucha, když všechny studny v obci trpí nedostatkem vody, má dobré pitné vody stále dost. Místům se říká "Ve studánkách" nebo také "V potokách".
4. Jižnímu svahu Kazatelny se říká "Na Ohradech". Býval zde veliký třešňový sad, který byl zničen mrazy v letech 1928 - 1929. Po této pohromě zde obec provedla parcelaci a pata stráně byla zastavěna domky.
5. Nad domky přetíná stráň cesta vedoucí do polí. Je vtesána do skály, proto se jí říká "kamenná cesta".
6. Od Ohrad ke Klecánkám se vine kamenitá stráň, která je před kamennými lomy přerušena zalesněnou roklí, z ní vytéká malý potůček, zvaný "Kábovina".
7. Od Káboviny podél řeky Vltavy zpět k Husinci byly hluboké a veliké tůně, velmi bohaté na ryby. V letech 1904 - 1907 byly zavezeny a osázeny vrbami. Staří však dosud těmto místům říkají "V tůních".
8. V místech, kde tůně končily, byl starý přívoz pro přepravu osob i povozů. Z Husince ústil na cestu pod Levým Hradcem.
9. Místa na Vltavě pod vrchem Řivnáčem na žalovské straně jmenují plavci "Vlčí jámy".
10. Pod klecanským jezem na levém břehu Vltavy, tam, kde stojí nyní zdymadlo, byly zahrady, jejichž zbytky se pod zdymadlem dosud zachovaly. Náležely zčásti roztockému velkostatku a zčásti husineckým usedlostem č.p. 2 a č.p. 5. Říkalo se tam "Na dílech". Stavbou zdymadel zahrady zanikly.
11. Dále mezi Žalovem a Řeží býval jez, který, podobně jako husinecký, byl položen šikmo po vodě. Vybíhal v místech pod hostincem p. Listíka směrem k žalovskému břehu. Převozník Jindřich Laštovka potvrzoval, že při nízkém stavu vody byly vidět jezové kůly. O jeden z nich se zachytili při rybolovu lodicí a úlovek i s lodicí zvrhli. Hloubením dna řeky byly zbytky jezu zničeny.
12. Za Řeží směrem k Libčicům, tam, kde jsou nyní zahrádky pod areálem Ústavu jaderného výzkumu, se říká "V luhu". Ale i tento pozemek býval zčásti ostrovem. Pod strání prý ve starších dobách stával mlýn. Ještě dosud jsou tam patrny stopy po náhonu, kterým proudila voda na mlýnská kola. Staří tam říkají "Na Válkově ostrově". Tyto pozemky zakončuje potok u větrušických skal. Zde se říká "Na stolečku".
13. Potok protéká hlubokou a romantickou roklí nazývanou "V močidlech" a tvoří hranici katastru obce. Dnes je téměř vyschlý díky větrušickým studnám postaveným V močidlech.
14. Nad roklí na řežské straně se zvedá "Červená skála".
15. V protější větrušické stráni je skalní doupě zvané "Dračí díra". V ní občas schovávali zloději svůj lup, uloupený v husineckých a řežských chalupách.

Okolo Husince je též řada pojmenování polí podle polohy nebo vlastnosti půdy apod. Jsou to:

- "Bočina" a "Na hlinkách" při polní cestě k Větrušicům

- "Na sekyře" je bývalé panské pole u Větrušic

- "Lobeč" a "Termán" jsou přídělová pole při cestě k Drastům

- "V ladech" jsou pole podél polní pěšiny vedoucí z Husince do Klecan, u níž stojí velká planá stará hrušeň. V sousedství je pole "Kalhoty". "Na mandelce" se říká polím okolo chalup zvaných "Na Hvězdárně" (náš bývalý dům č.p. 15)

Další památky:

- husinecký křížek před č.p. 22 (dal jej asi před 60-ti lety postavit statkář Šaroch)

- křížek v polích nad Řeží (dala jej postavit paní Králová)

- veliký dub s mohutnou košatou korunou starý několik set let, stojí na hranici pozemků zvaných "V luhu" - nyní areál ÚJV