12. PÁD LETADLA V ROCE 1945 

Od počátku roku 1945 se již nezadržitelně blížil konec války, což obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava pociťovalo nejen na horšících se zásobovacích podmínkách, ale i na stále se blížící válečné vřavě, které byli až doposud ušetření. Dříve než se mohly radovat ze znovu nabyté svobody a míru, museli si však projít ještě řadou dramatických chvil, které se nevyhnuly ani tehdejším obyvatelům Husince u Řeže.

Většina českých měst a obcí v prvních měsících roku 1945 zažila nejprve ústup německých jednotek a posléze postup spojeneckých armád. Pozvolna se blížící válečná fronta se v našem okolí projevila mimo jiné i bombardováním Prahy poprvé už 15. listopadu 1944 a pak ještě 14. února a 25. března 1945. Obyvatelstvo Husince a Řeže si kromě toho od počátku roku 1945 zvykalo na zvýšenou přítomnost německých letadel v nejbližším vzdušném prostoru. Na přelomu listopadu a prosince 1944 se totiž německá bombardovací eskadra Kapfgeschwader (Jagd) 6 složená ze tří skupin přesunula na letiště ve Kbelích, Ruzyni a v Klecanech (v místech dnešního Aholdu). Zde se měli piloti bombardérů proškolit na piloty stíhacích letadel a brzy se zapojit do leteckých stíhacích bitev na obranu Německé říše. Skupina sídlící na letišti v Klecanech se učila lítat na stíhacích letounech typu Messerschmitt Bf 109K-4. Jejich pobyt v Klecanech a výcvik, který začal nejspíše v lednu 1945, přirozeně vyvolával v místních obyvatelích širokého okolí pocit nejistoty.

Obavy z nebezpečných událostí se naplnily na konci března. Na Bílou sobotu 31. března 1945 krátce po 14. hodině začala letecká bitva ve vzdušném prostoru Klecan, Kralup nad Vltavou a jejich okolí a trvala zhruba půl hodiny. Za tu dobu se podařilo americkým mustangům sestřelit nejméně 9 německých letadel, která se zřítila v blízkém okolí. Sami Američané přitom neutrpěli žádnou ztrátu. Dvě letadla se zřítila u Máslovic (jedno spadlo u Dolského rybníka a další v polích severně od obce zhruba v místech dnešního letiště Vodochody). Jeden letoun skončil pádem na železniční trať u Dolan. Pády dalších letadel dosvědčovaly, že k nejvíce střetům došlo v blízkosti Kralup, jedna německá stíhačka se zřítila nedaleko Úžic a další přímo na kralupské letiště. Jiný německý stroj havaroval u Chvatěrub a další se zřítil v Žalově, kde střely z bitvy poškodily některé budovy a způsobily škody na střechách a oknech. Mezi účastníky bitvy lze pravděpodobně započítat i havarované německé letadlo u Horoušan, které se sice nachází až u Úval, ale při rychlosti letadel, které byly schopny letět 600 km/h, to nepředstavovalo žádnou podstatnou vzdálenost.

Jedno ze sestřelených letadel se zřítilo i do Husince přímo na dům č.p. 8 v dnešní Husinecké ulici. Někteří lidé se ihned schovali do sklepa v domnění, že se jedná o bombardování. Uplynulo ostatně jen několik dní od posledního bombardování Prahy a rozsáhlého bombardování Kralup (22. března), při kterém byla cílem tamější rafinérie. Brzy se však ukázalo, že na dům Kejmarových (č.p. 8) spadlo vojenské letadlo. Vzpomínky na událost se různí. Lidé nebyli jednotní v tom, zda spadl Američan nebo Němec, za což mohl i propagandistický německý rozhlas, který informoval o letecké bitvě severně od Prahy, ve které Němci rozprášili americké letouny. Opak byl ale pravdou, pilotem byl německý nadporučík, pětadvacetiletý Walter Strehle, který byl pravděpodobně sestřelen v čase 14:20 hod. Američani v této letecké bitvě slavili drtivé vítězství.

Objevily se i domněnky, že letadlo někdo sestřelil ze země. Mnohem pravděpodobnější však je, že Messerschmitt pilotovaný nadporučíkem Strehlem byl obětí vzdušného souboje. V Žalově ostatně lidé část bitvy přímo sledovali, viděli dva nálety na klecanské letiště a jeden vzdušný boj přímo nad Žalovem. Jinou část bitvy zahlédli lidé v Dolanech, kam rovněž spadlo německé letadlo. Bitva zřejmě souvisela s nálety na železniční tratě, které Američané prováděli ve větším množství právě na Bílou sobotu v různých částech Čech. Šlo jim zejména o zastavení dodávek zbraní do Německa.

V Husinci se po pádu letadla zranili dva lidé. Kejmarovým shořel dům i s chlévem, komise zemského národního výboru následujícího roku stanovila výši škody na 105 000 Kčs. Oheň přeskočil i na sousední dům č.p. 11 (rodný dům několika předků Nebeských), který patřil Anně Hořánkové a jejímu synovi Antonínovi, a poničil nejen jejich obytný dům, ale také stáj a stodolu. Z fotografií vyplývá, že došlo i k poškození domu č.p. 15, který patřil rovněž Hořánkovým. Škoda na movitých i nemovitých věcech byla v tomto případě odhadnuta na 52 000 Kčs.

Propuknuvší požár začal ohrožovat i okolní budovy, a proto se místní hasiči okamžitě pustili do hašení. Hasičárna se tehdy nacházela jen asi 100 m od místa neštěstí, což urychlilo požární zásah. Naopak situaci komplikoval fakt, že někteří hasiči bydleli v Řeži a chvíli trvalo, než se dostali do Husince. Později velitel Sboru dobrovolných hasičů, Josef Nebeský, ve zprávě o činnosti sboru ze dne 22. července 1945 uvedl, že hašení hospodářských budov po pádu letadla se účastnilo 19 členů místního sboru, dalších 5 hasičů ze Žalova a 1 z Klecan. Z Větrušic se dostavil tehdejší okrskový velitel František Novák.

Pádem letadla však dramatické události v Husinci a Řeži zdaleka neskočily. Blížil se květen, během kterého došlo k Pražskému povstání, kapitulaci Německa a osvobození Československa. I tyto události poznamenaly dějiny obce Řež. Bohužel z tohoto období chybí poměrně dost písemných záznamů.