3. MATĚJ ČADSKÝ a ANNA JANDOVÁ

29.12.2020

Matěj Čadský, zedník, nádeník, ale někde psáno i hodinářský mistr a Lidmila Kejmarová měli syna Matěje Čadského, který se narodil 11. února 1825 v Horoměřicích č.p. 42 (současná adresa Lomená 42, Horoměřice). Zemřel ve svých 51 letech dne 22. dubna 1876 v Horoměřicích č.p. 64 na zánět střev a pobřišnice následkem průtrže.

Matěj Čadský byl domkář, nádeník a dělník. Bydlel ve Vokovicích č.p. 20.

Z ruzyňské knihy oddaných víme, že se ve svých 30 letech dne 24. července 1855 oženil s Annou Jandovou, která pocházela z Vokovic. Jejím otcem byl Jan Janda, nádeník a matka Barbora Hladíková (někde psáno i Holcová).

Anna Jandová se narodila 8. února 1829.

Současnou adresu se nepodařilo zatím dohledat. V úvahu připadají hned tři adresy.

O Vokovicích víme, že byly k Praze připojeny až roku 1922, kdy měly 2 021 obyvatel. Původním středem vesnice byl rozsáhlý vrchnostenský dvůr, u něhož se nacházelo několik hospodářských usedlostí. První zmínka pochází z roku 1370 a majitelem vokovického dvoru byla svatovítská kapitula. Na počátku 15. stol. zde byly dva dvory, jeden v majetku Václava Koláčka a Jana Proudka z Brlohu, druhý dvůr vlastnilo Pražské arcibiskupství. Na počátku husitských bouří byl vokovický dvůr značně poničen, od pol. 16. stol. se Vokovice staly majetkem Pražské kapituly, v roce 1570 se tu nachází i další dvory a vinice, které náležely pražským měšťanům. V roce 1612, jak uvádí kniha Purkrechtní, bylo ve vsi Wokowicz 12 poddanských usedlostí, dále kovárna a krčma, která bere pivo bílé a pivo horké od jistého pražského nákladníka. Útrapy třicetileté války se Vokovicím vyhnuly, a tak po jejím skončení zde bylo evidováno 11 domů a pouze 1 pustý. Na počátku 18. stol. byla ves začleněna do Chrášťanského panství a Přiznávací fasse z roku 1713 zde zaznamenává 13 usedlostí. Josefský katastr zde čítal již 18 čísel popisných. Kolem roku 1800 byla uprostřed návsi postavena kaplička, na kterou se vyzvánělo v případě mimořádných událostí.

Náves č.p. 18 a zvonička na návsi (dnes ulice Ke Dvoru)

Gruntovní knihy počátkem 19. stol. vykazují v obci tyto hospodáře:

- č.p. 1 Raus Tomas sedlský grunt

- č.p. 2 Spirit Jiřík chalupník

- č.p. 3 Spirit Jiřík, později Hustoles Kateřina

- č.p. 4 Mihule Václav kontribučenská chalupa

- č.p. 5 Hladík Tomáš chalupa na gruntě

- č.p. 6 Zápotocký Jan chalupník

- č.p. 7 Stietkova-Zápotocká Lidmila vdova, chalupa na obecním gruntu

- č.p. 8 Hladík Jan hospoda

- č.p. 9 Baron Jakob chalupa na obecním gruntu

- č.p. 10 Nepomucký Jiří chalupa na obecním místě

- č.p. 11 Pokorný Wenzl kontribučenská chalupa od roku 1768 za 223 kop

- č.p. 12 obecní pastouška

- č.p. 13 Zápotocký Jan sedlský grunt

- č.p. 14 Průcha Václav kontribučenská chalupa od roku 1782 za 110 kop

- č.p. 15 Čadek Joannes kontribučenská chalupa od roku 1671 za 150 kop

- č.p. 16 Hladík Tomas sedlský grunt

- č.p. 17 Pachman Jan sedlský grunt

- č.p. 18 Klíma Wenzl sedlský grunt (největší grunt ve vsi)

- č.p. 19 Saudsky Josef chalupa na obecním gruntu

- č.p. 20 Martin ???

Ve 20. letech 19. stol. byl v okolí (po nálezu černého uhlí a železné rudy na Kladně) proveden rozsáhlý geologický průzkum, první vrty (1820) byly provedeny v lokalitě mezi Vokovicemi a Veleslavínem. Ve Vokovicích byla nakonec celá skupina dolů na železnou rudu, především v poloze nad Hájem a na Červeném vrchu. Doly vznikaly vesměs před rokem 1860, některé velmi brzy opětovně zanikly a jiné se udržely až do poloviny 30. let 20. stol. Pro rozvoj místního průmyslu měly význam i spraše, těžené v cihelně, která je zde postavena. Společně s rozvojem těžby a průmyslu byla utlumena zemědělská produkce. Řada starých hospodářů prodala své usedlosti a do vsi přicházeli za prací noví obyvatelé. V roce 1843 zde žilo 153 lidí a v roce 1854 již 183 obyvatel. V polovině 80. let 19. stol. zde byla otevřena vlastní škola.

Ve Vokovicích č.p. 20 se jim jako nemanželský narodil:

- 24. prosince 1854 syn FRANTIŠEK ČADSKÝ