11B-2-2. MARIE FRANTIŠKA ALŽBĚTA NEBESKÁ a JOSEF ČERNÝ
Václavu Nebeskému a Marii Čermákové se v Brozánkách č.p. 2 dne 3. listopadu 1881 v 10 hodin večer narodila dcera Marie Františka Alžběta Nebeská.
Marie Františka Alžběta Čacká se na Královských Vinohradech v kostele sv. Ludmily ve svých 28 letech dne 27. dubna 1909 provdala za Josefa Černého.
Josef Černý se narodil 31. října 1884 v Čížové č. 15 v okrese Písek.
Byl to syn Vojtěcha Černého, lesního příručího, později knížecího správce v Praze č.p. 347/III a Aloisie Kubátové z Hořína, dcery knížecího zahradníka Matěje Kubáta. Vojtěch Černý se narodil 20. dubna 1848, jeho otcem byl František Černý, rolník z Domrovic č.p. 1 a matka Kateřina Matoušková z Domrovic. Aloisie Kubátová se narodila 8. února 1852. Jejím otcem byl Matěj Kubát z Hořína č.p. 30 a matka Marie Kratochvílová z Mirotic. Svatba se konala 4. února 1884 v Hoříně.
Maminka Josefa Černého, Aloisie Kubátová, zemřela necelých půl roku po porodu syna Josefa Černého (v knize zemřelých je datum úmrtí 7. listopadu 1884 a jako příčina úmrtí je uveden "zánět mozku"). Bylo jí 32 let.
Tatínek Josefa Černého, Vojtěch Černý, zemřel tragicky na vlakové trase Linz - Budějovice, když se díval z okénka vlaku a proti jedoucí vlak mu přerazil hlavu.
Sirotek Josef Černý byl pak vychováván sestrou Vojtěcha Černého a jejím manželem (otčímem - ředitel polepšovny / psychiatrické léčebny / sirotčince ?), kteří si jej vzali za vlastního. Tak se Josef Černý dostal i do Hořína.
Rodina Kubátů je pohřbena na hřbitově v Hoříně. Matěj Kubát se narodil blíže nezjištěného dne roku 1825 a zemřel ve svých 72 letech dne 16. května 1897. Jeho manželka Anna jej přežila o 10 let, zemřela ve věku 86 let dne 21. února 1907.
Josef Černý je pohřben na hřbitově v Hoříně v hrobu Matěje Kubáta a jeho ženy Anny Kubátové. Zemřel 15. listopadu 1952 v Brozánkách č.p. 2 ve věku 68 let. Na hrobě je uveden špatně rok narození (místo roku 1884 je uveden rok 1883).
Matěj Kubát byl vrchní zahradník Jeho Jasnosti knížete Jiřího z Lobkowicz, a to nejméně od roku 1856, kdy se mu v Hoříně narodilo první ze čtyř dětí. V matrice je u první dcery (Aloisie Kubátové) uvedeno jméno Marie Kratochvílová, u dalších dětí je to pak Anna Kratochvílová. Matěj Kubát byl tedy ženatý dvakrát, a to ještě před rokem 1856, kdy se mu na blíže nezjištěném místě s Marií Kratochvílovou z Mirotic narodila:
- 8. února 1852 dcera Aloisie Kubátová, která se provdala za Vojtěcha Černého, tatínka Josefa Černého
V Hoříně č.p. 1 se mu pak s Annou Kratochvílovou (nar. 1821) narodili:
- 5. července 1856 dcera Anežka Marie Kubátová
- 24. srpna 1857 dcera Marie Albína Kubátová
- 3. listopadu 1859 dcera Anna Karolína Kubátová
- 23. února 1862 syn Josef Norbert Kubát
Václavu Karlu Nebeskému a Ludmile Nebeské se v Praze na Smíchově dne 7. března 1909 narodil syn Jaroslav Nebeský.
Ve svých 31 letech se dne 8. dubna 1940 oženil se Svatavou Černou, která se narodila 5. srpna 1911 v Brozánkách č.p. 2, okres Mělník.
Matkou Svatavy Černé byla Marie Františka Alžběta Nebeská, narozená 3. listopadu 1881 v Brozánkách č.p. 2, dcera statkáře z Brozánek č.p. 2 Václava Nebeského a Marie Čermákové z Hlavence.
Obec Čížová leží asi 7 km severozápadně od města Písek. První písemná zmínka o Čížové pochází z roku 1316. Vesnice byla původně královským majetkem a zdejší dvůr sloužil jako hospodářské zázemí pro hrad Písek. Později přešel statek do majetku města Písek, kterému byl zabaven za účast v protihabsburském povstání v roce 1547. Roku 1560 ves koupil Jan starší Deym ze Stříteže a učinil z ní centrum menšího šlechtického panství.
Ve 2. pol. 16. století byla v Čížově založena renesanční tvrz. Zakladatelem tvrze byl buď Jan Deym ze Stříteže nebo jeho nejstarší syn Mikuláš, který panství vlastnil nejspíše od roku 1589, po něm následoval stejnojmenný syn Mikuláš a jeho vystřídal Jan mladší Deym ze Stříteže. Po potlačení stavovského povstání v letech 1618 - 1620 byl obviněn z účasti na něm, ale roku 1623 byl v procesu pobělohorských konfiskací zproštěn viny po přestupu na katolickou víru. Okolo roku 1629 nechal tvrz rozšířit. Zemřel v roce 1630 a zanechal po sobě syny Mikuláše, Jindřicha a Adama. Z doby pozůstalostního řízení v roce 1630 je dochován popis tvrze, ke statku tehdy patřily dva poplužní dvory a poprvé je zmiňován i pivovar. Po dosažení dospělosti v roce 1636 Čížová připadla Adamovi, který ale brzy zemřel a jeho majetek zdědili bratři. Také Jindřich krátce poté zemřel a Čížovou s tvrzí, dvorcem v Bošovicích a jeho příslušenstvím koupil poslední bratr Mikuláš Deym, který už vlastnil Drhovli a Brloh. Po Mikulášově smrti v roce 1650 přešel majetek do rukou Jindřichových synů Václava Mikuláše a Beneše Maxmiliána Deyma. Pravděpodobně přestavba tvrze do podoby barokního zámku finančně zatížila Jana Petra Deyma natolik, že ji v roce 1701 nabídl k prodeji knížatům z Eggenbergu, kteří vlastnili sousední dominia Zvíkov a Orlík.