9H-B-2-2. JIŘÍ NEBESKÝ a ANNA ŠMEISSOVÁ

Jan Nebeský-Wojkowicz a Dorota Poršová měli syna Jiřího Nebeského-Wojkowicz, který se narodil dne 29. října 1792 v Kokoříně č.p. 10 (později přečíslováno na č.p. 21) a ve svých 62 letech ve stejný den jako jeho o dva roky starší bratr, dne 21. dubna 1855 zemřel v Kokoříně č.p. 12, kde byl nájemníkem.

Blíže nezjištěného dne a roku se oženil s Annou Šmeissovou, která se narodila dne 9. května 1794 v Kokoříně č.p. 36. Jejími rodiči byli krejčí Josef Schmaiss z Kokořína č.p. 36 (později přečíslováno na č.p. 13) a Anna Dumsová z Kokořína č.p. 33 (později přečíslováno na č.p. 14).

V Kokoříně č.p. 22 se jim narodili:

- 6. ledna 1831 dcera Marie Nebeská-Wojkowicz

- 11. ledna 1836 syn Josef Nebeský-Wojkowicz

Marie Nebeská-Wojkowicz byla svobodná matka, neboť dne 2. září 1859 se jí narodila v Kokoříně č.p. 34 dcera Anna Nebeská-Wojkowicz, o jejím otci nejsou žádné údaje. 

Anna Nebeská-Wojkowicz pracovala jako služebná ve Vliněvsi č.p. 9. Ve svých 22 letech se tato nemanželská dcera Marie Nebeské-Wojkowicz dne 9. ledna 1882 provdala ve Vliněvsi za Václava Sadílka, který se narodil rovněž jako nemanželské dítě, a to dne 29. června 1855 v Šemanovicích č.p. 15. 

Matka Václava Sadílka byla Marie Sadílková, narozena 1. října 1819 v Šemanovicích č.p. 15, pracovala také jako služebná. Jejím otcem byl Felix Sadílek (nar. ve Vysokém Újezdě, v Jenichově) a matka Kateřina Dvořáková (nar. v Šemanovicích č.p. 35). 

Václav Sadílek byl dělník v Jenichově č.p. 35 a dělník v Šemanovicích.

V Kokoříně č.p. 7 se jim dva roky před svatbou, tedy opět jako nemanželské dítě narodila:

- 13. srpna 1880 v 10 hodin večer dcera Marie Anna Sadílková, která byla v dospělosti služebná v Březince č.p. 15, dne 4. června 1901 se provdala za Josefa Jana Kindla z Březinky č.p. 19, jejich dcera Marie Anna Kindlová (provdaná Koubková) zemřela ve věku 82 let dne 6. června 1996 v Psychiatrické léčebně v Bohnicích

Ve Vliněvsi č.p. 9, kde Anna Nebeská-Wojkowicz pracovala jako služebná a její manžel Václav Sadílek jako pasák ve knížecím dvoře (pravděpodobně se jednalo o Knížecí vinné sklepy s hospodářským dvorem v Dolních Beřkovicích šlechtické rodiny Lobkoviců) se 5 měsíců po svatbě narodil:

- 17. června 1882 syn Bohumil Sadílek

V Albertově Dole se narodila:

- 3. července 1884 dcera Božena Sadílková, která se ve svých 22 letech dne 9. února 1907 provdala za Josefa Šantina, zemřela ve svých 92 letech dne 9. února 1977 v Liběchově č.p. 21

Na blíže nezjištěném místě se narodila: 

- blíže nezjištěného dne roku 1887 dcera Františka Sadílková

V Daminěvsi č.p. 14, kde byl otec Václav Sadílek čeledínem, se narodil:

- 16. dubna 1890 syn Rudolf Sadílek, který zemřel ve svých 77 letech dne 25. srpna 1967 v Mělníku

Ve Střednici č.p. 20, kde v tu dobu otec Václav Sadílek pracoval jako dělník, se narodila:

- 18. ledna 1892 ve 4 hodiny ráno dcera Anna Sadílková

V Kokoříně č.p. 1, kde otec Václav Sadílek pracoval jako čeledín a skoták, se narodili:

- 7. května 1894 ve 2 hodiny v noci dcera Bohumila Sadílková

- 30. prosince 1897 v 11 hodin v noci dcera Emilie Sadílková

- 29. března 1899 v 5 hodin odpoledne syn Josef Sadílek, který zemřel v nedožitém jednom roce života dne 26. února 1900 ve Stránce

Ve Stránce č.p. 1, kde otec Václav Sadílek pracoval jako dělník, se narodil:

- 17. prosince 1900 syn Václav Sadílek

Ze všech dětí Anny Nebeské-Wojkowicz a Václava Sadílka stojí jistě za zmínku jejich dcera Božena Sadílková, vnučka Marie Nebeské-Wojkowicz a pravnučka Jiřího Nebeského-Wojkowicz a Anny Šmeissové. Božena se narodila v Albertově Dole dne 3. července 1884. 

Ve svých 22 letech žila v Liběchově č.p. 21, kde její otec Václav Sadílek pracoval jako nádeník a dne 9. února 1907 se zde v kostele sv. Havla provdala za Josefa Šantina. 

Josef Šantin se narodil 16. srpna 1883 v Libochu č.p. 39.

Za jeho otce se při narození prohlásil Josef Šantin, domkář v Liběchově č.p. 32, syn Václava Šantina, gruntovníka ze Strážnice č.p. 20 a Kateřiny Ernestiny Vodičkové z Řepína č.p. 12. Matka byla Terezie Fialová z Libochu č.p. 39, dcera Václava Fialy, domkáře v Libochu č.p. 39 a Terezie Schmidtové z Libochu č.p. 35. 

Josef Šantin byl obchodník zbožím kuchyňským v Liběchově č.p. 2. V Liběchově měl také ve svém domě řeznictví (dnes u Kvasničků - potomci Šantinů), další řeznictví bylo v zatáčce silnice pod kostelem.

Zdejší rod Šantinů je také psán jako d´Antin-Libechowsky a Josef Šantin, manžel Boženy Sadílkové, jako baron Josef IV. d´Antin-Libechowsky. Božena pak svatbou získala titul baronka, děti baron a baronessa.

Pátráním v historii se dozvíme, že Jean d´Antin, zvaný též Jan Gantin či Schantin (Šantin), byl ve 2. polovině 16. století  francouzský usedlík v Českých zemích. Pocházel pravděpodobně ze starého francouzského šlechtického rodu d´Antin, jeho otcem byl zřejmě Nicolas d´Antin, Seigneur de Boucosse a matkou Marguerite d´Arbo de Boucosse sídlící na hradě Chateau de Boucosse v kantonu Mugron. Rod d´Antin ve Francii datuje svůj původ k římské patricijské rodině z doby Římské říše. Nejstarším doloženým předkem je Guilhaume d´Antin narozený kolem roku 1020. K různým zápisům jména v Českých zemích vedlo patrně především užívání jiného typu písma.

Jean d´Antin konal 8 let službu jako jezdecký důstojník v různých plucích císařské armády v dobách třicetileté války. Zúčastnil se rovněž vojenské výpravy do Uher jako velitel jezdeckého oddílu v pluku Viléma von Wittenhorsta, který patřil do císařské armády pod velením Albrechta z Valdštejna. D´Antin měl nejprve hodnost nižšího jezdeckého důstojníka kornet. Následně kronika obce Nosálov uvádí hodnost kapitána. Byl účasten vojenských operací v Braniborsku, kde dle dochovaných listin zřejmě působil dlouhodobě. Jean d´Antin působil ve službách Albrechta z Valdštejna a za tyto služby obdržel z vévodské kanceláře Frýdlantského vévodství dne 3. února 1627 polepšení svého rodového erbu. Erb byl rozmnožen a polepšen tak, že kolčí přilba byla nahrazena otevřenou turnajskou a ozdobena korunou. Polepšený erb od Valdštejna jako císařského palatina potvrzoval šlechtický status d´Antina ve Frýdlantském vévodství a v Českých zemích.

Roku 1637 se uvádí jako vrchní strážmistr, tj. vyšší důstojník či plukovník-strážmistr, v pluku Wildberském. Za manželku mě Marii Magdalenu Kalicherovou, dceru Tobiáše Kalichra, měšťana Menšího města (dnešní Malá Strana v Praze) a dvorního nákupčího. Tobiáš Kalicher se uvádí rovněž jako dvořan u dvora císaře Rudolfa II. ve funkci "Underzergadner", což je něco jako "zástupce vedoucího / správce císařské spižírny". Jean d´Antin se v českých zemích usadil a získal tři velké statky v Nosálově (okres Mělník), Vísce (okres Mladá Boleslav) a Korcích (okres Česká Lípa). Zároveň koupil od potomků Jana Kocína z Kocinétu Kocínovský dvorec v Praze Bubenči č.p. 4 (dnes střední škola při velvyslanectví Ruské federace) a související vinice. Dle kroniky obce Nosálov byla šavle tohoto francouzského kapitána z třicetileté války po jeho smrti v obci pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Oba artefakty se ztratily až po 2. světové válce. Potomci Jeana d´Antina žijí v České republice dodnes Jedním z nich byl i pravoslavný kněz Miroslav Jan Šantin (zemřel ve svých 50 letech na následky onemocnění COVID v lednu 2022), na základě jehož rozsáhlého genealogického průzkumu byly údaje o Jeanu d´Antinovi nalezeny.