5. JAN NEBESKÝ a ANNA JÍROVÁ

Adam Nebeský a Marie ??? měli syna Jana Nebeského, který se narodil blíže nezjištěného dne roku 1650 (někde psáno rok 1662) a zemřel po roce 1743 v Chramostku.

V Gruntovní knize rychty Vrbenské 1648 - 1702 se v zápise ke gruntu v Brozánkách Daniela Nebeského dozvídáme, že dne 2. ledna 1685 vyplatil za předchozí rok, tedy rok 1684, Daniel Nebeský svému bratru Janovi jeho podíl na gruntu v Brozánkách ve výši 6 kop, neboť se dal k Piccolomskému regimentu.

Piccolomský regiment byl pojmenován po italském generálu Ottaviu Piccolomini d´Arragona, který sloužil Svaté říši římské v hodnosti polního maršála, a veliteli tělesné stráže Albrechta z Valdštejna. Narodil se 11. listopadu 1599 ve Florencii a zemřel ve věku 56 let 11. srpna 1656 ve Vídni. V roce 1616 byl členem španělské armády, odkud v roce 1619 přešel do služeb toskánského velkovévody. Po vypuknutí Třicetileté války byl jmenován kapitánem jezdeckého pluku, poslaného velkovévodou Cosimem II. jako pomoc císařské armádě a pod vedením Karla Bonaventury Buquoye se zúčastnil v hodnosti rytmistra bitvy na Bílé hoře a maďarského tažení. Krátkou dobu působil ve Španělsku v hodnosti podplukovníka mezi kyrysníky Gottfrieda Pappenheima a v hodnosti plukovníka vstoupil roku 1627 do císařských služeb ve Valdštejnově pluku.  

Zde se však dopustil chyby, přišlo se na to, že v pomořanském městě Stargard vymáhal peníze za ochranu. V téže době s také zúčastnil v roli vyjednavače a plundrujícího války o mantovské dědictví (válka o severoitalskou Mantovu a Monferrat, při níž si z Mantovy císařský generál Aldringen odvezl sebou do Čech mantovský poklad a vzácnou knihovnu mantovského vévody). Jeho důležitou bitvou byla bitva u Lűtzenu, kde mu byly připsány daleko větší zásluhy  povýšil tak do funkce feldwachtmeistera (= generálmajor). Později se také podílel na spiknutí proti Valdštejnovi, které vyústilo v jeho vraždu v Chebu. Následně byl odměněn hodností maršála, 100 000 zlatými a náchodským panstvím. Své zkušenosti později zužitkoval i v bitvě u Nőrdlingenu. V bitvě u Breitenfeldu v roce 1642 byl spolu s arcivévodou Leopoldem I. Vilémem poražen Švédy. Pár následujících let byl opět ve španělské armádě a získal Řád zlatého rouna. Poté vstoupil opět do řad císařské armády. Po vyhlášení míru mu císař napsal děkovný dopis a daroval mu 114 566 zlatých. Usadil se na svém zámku v Náchodě, oženil se a narodilo se  mu jedno dítě - syn, který ho ale nepřežil, protože byl zavražděn Švédy po bitvě u Jankova.  

Piccolomský regiment se v roce 1686 během Velké turecké války (1683 - 1699) zúčastnil útoku na Ofen, kde jako první jednotka pronikla do města a zajala vicepašu Tsonga Bega. Dne 12. srpna 1687 bojoval v bitvě u Moháče, kde jako první pluk vstoupil do nepřátelských zákopů. V roce 1688 byl při útoku na Bělehrad. V roce 1691 byl pluk zpět ve východní Evropě a bojoval proti Turkům. Dne 19. srpna bojoval v bitvě u Slankamenu. Ve stejném roce se zúčastnil obléhání Grosswardeinu a 11. září 1697 bitvy u Zenty. 

V tuto dobu se Jan Nebeský již z vojny vrátil zpět domů. Blíže nezjištěného dne pravděpodobně roku 1697 se oženil s Annou Jírovou, která se narodila blíže nezjištěného dne roku 1659 v Chramostku.

První zmínka o obci je z roku 1338. Je to část obce Lužec nad Vltavou. Leží na pravém břehu Vraňansko-Hořínského plavebního kanálu.

V Chramostku se jim narodila:

- 20. května 1698 dcera Anna Nebeská, která se blíže nezjištěného dne a roku provdala za Jana Vobořila

Ve svých 52 letech (příp. ve svých 40 letech) převzal dne 2. října 1702 grunt v Chramostku (dříve Chramolsko). V Gruntovní knize vrchní rychty Zalabské z let 1702 - 1795 víme, že byl celo potažník. Bohužel žádný bližší záznam o tomto gruntu nemáme.

Zpět na hlavní rodovou větev.