Sámo 

žil v letech 605 ? - 659 ?, vládl v období 04/623 - 09/658

Byl to Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.

Rostislav

žil v letech 813 ? - 870, vládl v období 846 - 870

Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj. 

Svatopluk I.

žil v letech 830 - 894, vládl v období 870 - 871

Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). 

Wilhelm II. a Engelšalk (Vilém II. Traungavský a Engilšalk I. Hornopanonský)

žili v letech 830 - 871, vládli v roce 871

Byli to Franští místodržící v době Svatopluka.

Slavomír

žil v letech 830 - 873, vládl v roce 871

Kněz, vůdce vzpoury proti franské nadvládě. 

Svatopluk I.

žil v letech 830 - 894, vládl v letech 871 - 894

Znovu na trůně. 

Mojmír II.

žil v letech 871 - 906 ?, vládl v letech 894 - 906

Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. 

Svatopluk II. 

žil v letech 884 - 906, vládl v roce 906

Údělník v Nitře. Na krátkou dobu se stal spoluvládcem říše svého bratra. 

Bořivoj I.

žil v letech 852 (855) ? - 888 (889) ?, vládl v období 872 ? - 883 ?

Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. 

Strojmír

žil v letech ??? - 885, vládl v období 883 ? - 885 ?

Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu. 

Bořivoj I.

žil v letech 852 (855) ? - 888 (889) ?, vládl v období 872 ? - 883 ?

Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. Podruhé na trůně. 

Svatopluk I.

žil v letech 830 - 894, vládl v letech 890 - 894

Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).

Spytihněv I.

žil v letech 875 (Levý Hradec) - 915, vládl v období 894 - 915

Syn Bořivoje a Ludmily. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. 

Vratislav I.

žil v letech 888 (Praha) - 13. února 921 (Praha), vládl v období 915 - 921

Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. 

Václav I. (svatý Václav)

žil v letech 907 - 28. září 935 (Stará Boleslav), vládl v období 921 - 935

Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. 

Boleslav I. 

žil v letech 915 - 15. července 972, vládl v období 935 - 972

Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze - severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) - a centralizace.

Boleslav II.

žil v letech 935 - 7. února 999 (Praha), vládl v období 972 - 999

Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. 

Boleslav III.

žil v letech 968 - 971 (Praha) / 1037 - 1039 (Polsko), vládl v období 999 - 1002

Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků. 

Vladivoj

žil v letech 940 - 01/1003, vládl v období 1002 - 1003

Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. 

Jaromír

žil v letech 975 - 4. listopadu 1035, vládl v roce 1003

Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. 

Boleslav III.

žil v letech 968 - 971 (Praha) / 1037 - 1039 (Polsko), vládl v období 999 - 1002

Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.

Boleslav Chrabrý

žil v letech 966 (967) - 17. června 1025, vládl v období 1003 - 1004

Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. 

Jaromír

žil v letech 975 - 4. listopadu 1035, vládl v období 1033 - 1034

Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.

Oldřich

žil v letech 975 - 9. listopadu 1034 (Praha), vládl v roce 1034

Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. Břetislav utekl před otcem do ciziny.

Jaromír

žil v letech 975 - 4. listopadu 1035, vládl v období 1034 - 1035

Počtvrté na trůně. Po smrti Oldřicha se vykastrovaný a oslepený Jaromír vzdal nároků na vládu ve prospěch Břetislava I. I přesto byl roku 1035 zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas popisuje uvedení Břetislava na knížecí stolec Jaromírem, nemohlo k tomu ovšem dojít hned po Oldřichově pohřbu, Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle. Kdy přijel Břetislav do Prahy se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že Jaromír sám vládl knížectví dokonce jeden rok po smrti Oldřichově.

Břetislav I.

žil v letech 1002 (1005) - 10. ledna 1055 (Chrudim), vládl v období 1034 / 1035 - 1055

Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu - knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.

Spytihněv II.

žil v letech 1031 (Olomouc) - 28. ledna 1061 (Hradec nad Moravicí), vládl v období 1055 - 1061

Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. 

Vratislav II. (král Vratislav I.)

žil v letech 1031 - 14. ledna 1092, vládl v období 1061 - 1092, král od roku 1085

Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085-1092 byl také titulárním polským králem.

Konrád I. Brněnský

žil v letech 1035 (Praha) - 6. září 1092 (Praha), vládl v roce 1092

Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství. 

Břetislav II.

žil v letech 1060 (Praha) - 22. prosince 1100 (Zbečno), vládl v období 1092 - 1100

Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. 

Bořivoj II.

žil v letech 1064 (Praha) - 2. února 1124 (Uhry), vládl v období 1100 - 1107

Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. 

Svatopluk Olomoucký

žil v letech 1075 (Olomouc) - 21. září 1109 (Kladruby u Stříbra), vládl v období 1107 - 1109

Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem. 

Vladislav I.

žil v letech 1070 - 12. dubna 1125 (Praha), vládl v období 1109 - 1117

Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. 

Bořivoj II.

žil v letech 1064 (Praha) - 2. února 1124 (Uhry), vládl v období 1117 - 1120

Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.

Vladislav I.

žil v letech 1070 - 12. dubna 1125 (Praha), vládl v období 1120 - 1125

Podruhé na trůně.

Soběslav I.

žil v letech 1090 (Praha) - 14. února 1140 (Debrné), vládl v období 1125 -1140

Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. 

Vladislav II. (král Vladislav I.)

žil v letech 1110 (Praha) - 18. ledna 1174 Meerane, vládl v období 1140 - 1172, král od roku 1158

Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. 

Bedřich 

žil v letech 1142 (Praha) - 25. března 1189 (Praha), vládl v období 1172 - 1173

Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. 

Soběslav II.

žil v letech 1128 (Praha) - 29. ledna 1180, vládl v období 1173 - 1178

Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a vládu odmítl ve prospěch Soběslava. 

Bedřich

žil v letech 1142 (Praha) - 25. března 1189 (Praha), vládl v období 1178 - 1189

Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.

Konrád II. Ota

žil v letech 1135 ? - 9. září 1191 (Neapol), vládl v období 1189 - 1191

Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. 

Václav II.

žil v letech 1137 (Praha) - 1192 ? (Míšeň), vládl v období 1191 - 1192

Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II. 

Přemysl Otakar I.

žil v letech 1155 - 15. prosince 1230 (Praha), vládl v období 1192 - 1193

Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem. 

Jindřich Břetislav

žil v letech 1137 ? - 15. června 1197 (Cheb), vládl v období 1193 - 1197

Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. 

Vladislav Jindřich

žil v letech 1160 - 12. srpna 1222 (Znojmo), vládl v roce 1197

Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. 

Přemysl Otakar I.

žil v letech 1155 - 15. prosince 1230 (Praha), vládl v období 1197 - 1230, král od roku 1198

Podruhé na trůně. V očekávání Přemyslovy vojenské pomoci jej Filip Švábský v září či v říjnu 1198 nechal korunovat českým králem. Přemysl byl 24. srpna 1203 podruhé korunován papežským legátem Guidem z Praeneste. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).

Václav I.

žil v letech 1205 - 23. září 1253 (Počaply), vládl v období 1230 - 1253

Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. 

Přemysl Otakar II.

žil v letech 1233 - 26. srpna 1278 (Suché Kruty - Dürnkrut nebo Moravské Pole), vládl v období 1253 - 1278

Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský, kraňský a furlanský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie. Dne 26. srpna 1278 zahynul v bitvě na Moravském poli proti Rudolfu I. Habsburskému. 

Václav II.

žil v letech 27. září 1271 (Praha) - 21. června 1305 (Praha), vládl v období 1278 - 1305

Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. 

Václav III.

žil v letech 6. října 1289 (Praha) - 4. srpna 1306 (Olomouc), vládl v období 1305 - 1306

Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.

Jindřich Korutanský

žil v letech 1265 - 2. duben 1335 (Tyrol), vládl v roce 1306

Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli. 

Rudolf I. Habsburský

žil v letech 1281 - 3./4. července 1307 (Horažďovice), vládl v období 1306 - 1307

Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic. 

Jindřich Korutanský

žil v letech 1265 - 2. duben 1335 (Tyrol), vládl v období 1307 - 1310

Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou.

Jan Lucemburský

žil v letech 10. srpna 1296 (Lucemburk) - 26. srpna 1346 (Kresčak), vládl v období 1310 - 1346

Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Dokázal přesvědčit 5/7 kurfiřtů, aby zvolili jeho syna za císaře. 

Karel IV. (král Karel I.)

žil v letech 14. květen 1316 (Praha ) - 29. listopad 1378 (Praha), vládl v období 1346 - 1378, císař od roku 1355

Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. 

Václav IV. 

žil v letech 26. únor 1361 (Norimberk) - 16. srpen 1419 (Nový hrad u Kunratic), vládl v období 1378 - 1419

Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. 

Zikmund

žil v letech 14. únor 1368 (Norimberk) - 9. prosinec 1437 (Znojmo), vládl v období 1419 - 1437, císař od roku 1433

Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.

Albrecht II. Habsburský (Albrecht I.)

žil v letech 10. srpen 1397 (Vídeň) - 27. říjen 1439 (Nesmily), vládl v období 1437 - 1439

Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů. 

Interregnum

1439 / 1440 - 1453

Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky - sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.

Ladislav Pohrobek

žil v letech 22. únor 1440 (Komárno) - 23. listopad 1457 (Praha), vládl v období 1453 - 1457

Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453-1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. 

Jiří z Poděbrad

žil v letech 23. duben 1420 (Poděbrady) - 22. březen 1471 (Praha), vládl v období 1458 - 1471

Zemským správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům. 

Matyáš Korvín

žil v letech 23. únor 1443 (Kluž) - 6. duben 1490 (Vídeň), vládl v období 1469 - 1490

Protikrál. Vládce Uher vojensky usiloval i o český trůn; v průběhu konfrontace se nechal opoziční českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce předtím slíbil přátelství. 

Vladislav Jagellongský (Vladislav II.)

žil v letech 1. březen 1456 (Krakov) - 13. březen 1516 (Budín), vládl v období 1471 - 1516

Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem - vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.

Ludvík Jagellonský

žil v letech 1. červenec 1506 (Budín) - 29. srpen 1526 (Moháč), vládl v období 1516 - 1526

Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.

Ferdinand I.

žil v letech 10. březen 1503 (Alcalá de Henares) - 25. červenec 1564 (Vídeň), vládl v období 1526 - 1564

Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král. 

Maxmilián II. (Maxmilián I.)

žil v letech 31. července 1527 (Vídeň) - 12. října 1576 (Řezno), vládl v období 1564 - 1576

Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král. 

Rudolf II.

žil v letech 18. července 1552 (Vídeň) - 20. ledna 1612 (Praha), vládl v období 1576 - 1611

Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu. 

Matyáš II.

žil v letech 24. únor 1557 (Vídeň) - 20. březen 1619 (Vídeň), vládl v období 1611 - 1619

Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.

Ferdinand II.

žil v letech 9. července 1578 (Štýrský Hradec) - 15. února 1637 (Vídeň), vládl v roce 1629

Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem. 

Fridrich Falcký

žil v letech 26. srpna 1596 (Mohuč) - 29. listopadu 1632 (Mohuč), vládl v období 1619 - 1620

Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestantským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě. 

Ferdinand II.

žil v letech 9. července 1578 (Štýrský Hradec) - 15. února 1637 (Vídeň), vládl v období 1620 - 1637

Potlačil české stavovské povstání.

Ferdinand III.

žil v letech 13. července 1608 (Štýrský Hradec) - 2. dubna 1657 (Vídeň), vládl v období 15. února 1637 - 2. dubna 1657

Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky. 

Ferdinand IV. 

žil v letech 8. září 1633 (Vídeň) - 9. červenec 1654 (Vídeň), vládl v období 5. srpna 1646 - 9. červenec 1654 (titulární král)

Titulární český král. Syn Ferdinanda III. Jeho otec ho ještě za svého života nechal korunovat českým, uherským králem a byl zvolen římským králem. Zemřel dříve než jeho otec. 

Leopold I.

žil v letech 9. června 1640 (Vídeň) - 5. května 1705 (Vídeň), vládl v období 1657 - 1705

Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král. 

Josef I.

žil v letech 26. července 1678 (Vídeň) - 17. duben 1711 (Vídeň), vládl v období 1705 - 1711

Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl. 

Karel VI. (Karel II.)

žil v letech 1. října 1685 (Vídeň) - 20. října 1740 (Vídeň), vládl v období 1711 - 1740

Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. 

Marie Terezie

žila v letech 13. května 1717 (Vídeň) - 29. listopadu 1780 (Vídeň), vládla v období 1740 - 1780

Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. 

Karel Albrecht Bavorský

žil v letech 6. srpen 1697 (Brusel) - 20. ledna 1745 (Mnichov), vládl v období 1741 - 1743

Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III. 

Josef II.

žil v letech 13. březen 1741 (Vídeň) - 20. únor 1790 (Vídeň), vládl v období 1780 - 1790

Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor. 

Leopold II.

žil v letech 5. května 1747 (Vídeň) - 1. března 1792 (Vídeň), vládl v období 1790 - 1792

Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat. 

František I. Rakouský

žil v letech 12. února 1769 (Florencie) - 2. března 1835 (Vídeň), vládl v období 1792 - 1835, římský císař do roku 1806, rakouský císař od roku 1804

Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804). 

Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.)

žil v letech 19. duben 1793 (Vídeň) - 29. června 1875 (Praha), vládl v období 1835 - 1848

Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král. 

František Josef I. 

žil v letech 18. srpna 1830 (Vídeň) - 21. listopadu 1916 (Vídeň), vládl v období 1848 - 1916

Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii). 

Karel I. (Karel III.)

žil v letech 17. srpna 1887 (Persenbeug) - 1. dubna 1922 (Funchal), vládl v období 1916 - 1918

Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

Tomáš Garrigue Masaryk

žil v letech 7. března 1850 (Hodonín) - 14. září 1937 (Lány), v úřadu v období 1918 - 1935

První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. 

Edvard Beneš

žil v letech 28. května 1884 (Kožlany) - 3. září 1948 (Sezimovo Ústí), v úřadu v období 1935 - 1948, resp. 1935 - 1938 a 1945 - 1948 (1939 - 1945 v exilu)

Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. 

Emil Hácha

žil v letech 12. července 1872 (Trhové Sviny) - 27. červen 1945 (Praha), v úřadu v období 1938 - 1945

Prezidentem druhé republiky (1938 - 1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939 - 1945).

Klement Gottwald

žil v letech 23. listopadu 1896 (Dědice u Vyškova) - 14. března 1953 (Praha), v úřadu v období 1948 - 1953

Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. 

Antonín Zápotocký

žil v letech 19. prosince 1884 (Zákolany) - 13. listopadu 1957 (Praha), v úřadu v období 1953 - 1957

Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. 

Antonín Novotný

žil v letech 10. prosince 1904 (Praha - Letňany) - 28. leda 1975 (Praha), v úřadu v období 1957 - 1968

V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. 

Ludvík Svoboda

žil v letech 25. listopadu 1895 (Hroznatín) - 20. září 1979 (Praha), v úřadu v období 1968 - 1975

Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. 

Gustáv Husák

žil v letech 10. ledna 1913 (Dúbravka) - 18. listopadu 1991 (Bratislava), v úřadu v období 1975 - 1989

Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák "změnil kurs". V roce 1969 se dostal do čela KSČ. 

Václav Havel

žil v letech 5. října 1936 (Praha) - 18. prosince 2011 (Hrádeček), v úřadu v období 1989 - 1992

Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. 

Václav Havel

žil v letech 5. října 1936 (Praha) - 18. prosince 2011 (Hrádeček), v úřadu v období 1993 - 2003

Poslední československý prezident a první český prezident.

Václav Klaus

žil v letech 19. června 1941 (Praha) - dosud, v úřadu v období 2003 - 2013

Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. 

Miloš Zeman

žil v letech 28. září 1944 (Kolín) - dosud, v úřadu v období 2013 - dosud

Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky.