Hořín
Hořín leží 2 km západně od Mělníka. Dnes jsou součástí obce i Brozánky, Vrbno a Zelčín.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336. Původně zde stávala tvrz, která zanikla pravděpodobně v období husitských válek. Hned po osudné bitvě na Bílé hoře byly osoby, které se účastnily vzpoury proti Ferdinandu II. Habsburskému a proti katolickému náboženství, pokutovány hrdlem, vyhnanstvím a konfiskací jejich statků. Zabaveny tak byly majetky např. Václavu Štastnému (Felixovi) Pětipeskému, rytíři z Chýš a Egerberka - mělnické panství (Hořín, Šopka atd.), Byšice, Hostín (díl), Čečelice (díl), Bosyně, Přívory (díl), Truskavná, Šemanovice, Březinka (díl), Sedlec (díl), Kanina (díl), Chodeč (díl), Obříství, Libiš (díl), Dušníky, Kly (díl), Semelkovice, Byškovice, Kopeč (díl), který byl odvezen na Zbiroh a odsouzen k doživotnímu vězení. Pozbyl také statek Mělník, který byl dne 24. dubna 1623 zastaven za 200 000 zlatých Vilému hraběti Slavatovi z Chlumu a Košumberku, tajnému radovi a komorníku království Českého. Ten panství i s vesnicí Hořín zastavil v roce 1645 za 95 000 zlatých císařskému vyslanci Heřmannu Černínovi 1576 - 1651), prvnímu hraběti z Chudenic, který byl vyslancem v Cařihradě. O necelých 40 let později Černínové z Chudenic získali panství do dědičného vlastnictví. V roce 1735 se Černínové přestěhovali z mělnického zámku do loveckého zámečku v Hoříně. František Antonín hrabě Černín zemřel 7. prosince 1739, majetek zdědila jediná dcera Marie Ludmila, která se provdala v roce 1753 za Augusta Antonína knížete z Lobkovic.
V obci Hořín byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s cukrovinkami, hostinec, kolář, 2 kováři, obchod s lahvovým pivem, rolník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Lobkowitz, zahradnictví.
V červnu 2013 byla obec těžce poškozena velkou povodní na Labi a Vltavě, kdy voda vysoko přelila místní protipovodňovou hráz.
Pamětihodnosti:
- zámek Hořín - původně lovecký zámeček, který v roce 1696 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho nechal postavit vyslanec ve Varšavě Heřman Jakub Černín z Chudenic (1659 - 1710). V roce 1701 k němu byly připojeny stáje a jízdárna. V letech 1713 - 1720 byl architektem Františkem Maxiliánem Kaňkou přestavěn na výstavné barokní sídlo pro Františka Josefa Černína (1697 - 1733), od roku 1716 nejvyššího číšníka Království českého a od roku 1721 nejvyššího dvorského sudího. V letech 1736 - 1746 byl v rokokovém stylu přestavěn architektem Janem Kristiánem Spannbruckerem, který zámku vtiskl současnou podobu. Jeho dílem jsou boční křídla, pavilony a hospodářské budovy, zemřel však dříve, než byla přestavba zcela dokončena. Během rekonstrukce zemřel i majitel František Antonín Černín z Chudenic (1710 - 1739), který se oženil s Marií Izabelou de Merode de Westerloo, vdovou po svém bratru Františku Josefu. V úpravách zámku (zámecká kaple) pokračoval architekt Anselmo Lurago. Interiéry byly dokončeny až roku 1763. V konečné podobě je hlavní budova dvoupatrová s převýšeným středním rizalitem a mansardovou střechou.
Prostřednictvím věna Marie Ludmily Černínové (1738 - 1790), která se v roce 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkowicz (1729 - 1803), se zámek dostal do majetku rodu Lobkowiczů a ti ho vlastnili až do roku 1948, kdy jim byl znárodněn. V 2. pol. 20. století byl zámek využit ke školským účelům. Po sametové revoluci byl zámek navrácen mělnické větvi Lobkowiczů. Zámek byl poničen během povodní v létě 2002. V současnosti je veřejnosti nepřístupný. Zámecký park sahá až k plavebnímu kanálu. Původní francouzská zahrada byla zničena povodní v roce 1784, architekt Václav Skalník, který se proslavil jako projektant parků v Mariánských Lázních, ji na počátku 19. století upravil ve stylu přírodně krajinářského parku o rozloze 10 hektarů. Na něj ještě navazuje obora. K ceněným dřevinám patří jinan dvoulaločný, největší v Čechách, a také javor monspesuánský.
Více o obou významných rodech se dočtete zde.
- zámecký mlýn stával na adrese Hořín č.p. 2, patří do malé skupiny zachovaných barokních říčních mlýnů, jde o jeden z mála mlýnů, který se nachází v těsné blízkosti panského sídla, stojí v podstětě v zámeckém parku
- výklenková kaplička Nejsvětější Trojice se nachází na návsi
- pohřební, případně hřbitovní kaple Lobkowiczů, kaple Nejsvětějšího jména Ježíšova z roku 1826. Je osmiboká, stojí na vyvýšeném místě Hořínského hřbitova. V půlkruhu ji obklopuje pohřebiště členů mělnické větve rodu Lobkowiczů od dob knížete Augusta Antonína Josefa (1729 - 1803). Kaple je chráněna jako kulturní památka. Současným majitelem je Jiří Lobkowicz (nar. 1956)
- socha sv. Anny stojí u školy
- myslivna č.p. 40
- zdymadlo Hořín na laterálním plavebním kanále Mělník - Vraňany s přepadem 8,5 metru, což z něj dělá nejvyšší plavební stupeň v úseku Praha - Mělník. Do provozu bylo uvedeno v roce 1905. Je chráněn jako technická památka.
Významnými osobnostmi byli:
- Václav Josef Rosenkranz (1797 - 1861), místní učitel a český obrozenecký skladatel
- Jan Nepomuk Augustin Vitásek (1770 - 1839), hudební skladatel, klavírista, varhaník, sbormistr, hudební teoretik a pedagog
- Karel Skalník (1802 - 1880), umělecký zahradník
Velkostatek Lobkowitz
S výstavbou černínského zámku v Hoříně na bývalém panství Mělník, dokončovanou kolem pol. 18. století, souvisela i výstavba nových dvorů. V samotném Hoříně stojí vlevo od zámku proti sobě patrová obytná a správní budova s průjezdem brány a dvoupatrová sýpka, obě zastřešené mansardovými střechami. Na straně k zámku na ně navazuje trojkřídlá budova chlévů a na druhé straně stodola. Hospodářské budovy vznikly podle návrhu Dominika Bossiho, vrchního políra z Kosmonos, kde v té době stavěl podle návrhů Alliprandiho několik objektů. Dnes je dvůr nevyužívaný, prázdný, rozkradena nebo zničena je i původní dlažba.
Hospodářským správcem J. J. knížete Jiřího z Lobkowicz byl i můj předek Antonín Nebeský, narozený 7. listopadu 1837, který zemřel ve svých 70 letech dne 19. června 1907. Pochován je na hřbitově v Hoříně.
Rodina Nebeských bydlela v Hoříně č.p. 7. Současným vlastníkem je Zdeněk Fous (viz https://www.rod-nebeskych-a-cackych.cz/l/vaclav-nebesky-a-alzbeta-butova/).