11H-B-3. FERDINAND ADOLF JAN NEBESKÝ a ANTONIE SPENGLEROVÁ
Adolf Jan Nebeský a Anna Koptíková měli syna Ferdinanda Adolfa Jana Nebeského, který se narodil dne 14. ledna 1873 v Domažlicích - Bezděkovském Předměstí č.p. 78 a zemřel ve svých 78 letech dne 21. července 1951 v Praze 6 - Břevnov č.p. 1200. Synovi Ferdinandu Adolfu Janu Nebeskému byli pouhé 4 měsíce, když mu zemřel jeho otec Adolf Jan Nebeský.
Ve svých 39 letech se dne 17. února 1912 oženil s Antonií Spenglerovou z Vídně. Narodila se 19. srpna 1869 a zemřela ve svých 87 letech dne 10. října 1976.
V Praze (Břevnově) se jim pak ještě narodili:
- blíže nezjištěného dne roku 1918 syn Ferdinand Nebeský, který zemřel ve svých 64 letech blíže nezjištěného dne roku 1982, blíže nezjištěného dne a roku se oženil s Jiřinou Vadroňovou (1920 - 1978), narodil se jim syn Jiří Nebeský (1948 - 2017), který se blíže nezjištěného dne a roku oženil s Annou Hrabovskou (1950 - 2010)
- 5. července 1919 dcera Antonie Nebeská, blíže nezjištěného dne a roku se provdala za Bohuše Novotného, zůstala žít Na Ořechovce, zemřela ve svých 96 letech dne 23. prosince 2015
Ferdinand Adolf Jan Nebeský získal hodnost generál intendantstva.
Od září 1885, kdy mu bylo 12 let, do června 1889 studoval na Městském gymnáziu v Praze na Smíchově. Od srpna 1889 do srpna 1893 studoval Kadetní školu pěchoty v Praze, od října 1900 do října 1902 pak Vojenskou intendanční školu ve Vídni.
Dne 18. srpna 1893 ve svých 20 letech byl kadetem rakousko-uherské branné moci, od 1. listopadu 1894 poručíkem rakousko-uherské branné moci, o čtyři roky později, tedy od 1. listopadu 1898 pak nadporučíkem rakousko-uherské branné moci. Dne 1. května 1906 měl hodnost vojenský podintendant rakousko-uherské branné moci, 1. května 1914 vojenský intendant rakousko-uherské branné moci. Dne 1. listopadu 1917 získal hodnost vojenský vrchní intendant 2. třídy rakousko-uherské branné moci, 2. listopadu 1918 byl podplukovníkem intendantstva. Dne 16. prosince 1921 získal hodnost plukovník intendantstva a 4. května 1928 pak dostal hodnost generál intendantstva. K 1. září 1928 odešel do výslužby, bylo mu 55 let.
Z průběhu vojenské služby se dochovaly tyto údaje:
15. října 1919 - 16. prosince 1921 byl velitelem 26. oddělení (ubytovací), 16. prosince 1921 - 9. března 1922 byl znovu velitelem 26. oddělení (ubytovací), 9. března 1922 - 1. dubna 1924 byl velitelem 42. oddělení (ubytovací) a od dubna 1925 do ledna 1927 byl velitelem Úřadu hospodářsko-správní služby 1. divise.
Od srpna 1893 do listopadu 1897 byl velitelem pěší čety Pěšího pluku č. 13 ve Lvově, do října 1900 pak praporním pobočníkem Pěšího pluku č. 13 ve Lvově.
Od října 1902 do května 1906 byl důstojníkem intendance velitelství XV. sboru v Sarajevu, do ledna 1911 důstojníkem intendance velitelství VIII. sboru v Praze. Od ledna 1911 do července 1914 byl referentem 11. odboru Říšského ministerstva války ve Vídni, do října 1914 přednostou zásobovací skupiny etapního velitelství 4. armády na východoevropském válčišti. Od října 1914 do května 1915 byl přednostou zásobovacího oddělení intendance XVIII. sboru na východoevropském válčišti, do srpna 1916 přednostou intendance etapního velitelství 5. armády na italském válčišti. Od srpna 1916 do ledna 1917 přednostou intendance XX. sboru na italském válčišti, do listopadu 1918 přednostou oddělení Říšského ministerstva války ve Vídni, do prosince 1918 hlavním intendantem Likvidační komise ministerstva ve Vídni. Od prosince 1918 do dubna 1925, tedy po skončení 1. světové války, byl přednostou Ubytovacího oddělení ministerstva v Praze, od dubna 1925 do ledna 1927 přednostou intendance Divise 1 v Praze, od ledna 1927 do srpna 1928 zástupcem přednosty intendance Zemského vojenského velitelství v Praze.
Bydleli Na Ořechovce 222/30 v Praze 6.
Po skončení 1. světové války, v době výstavby družstevní Ořechovky (rok 1920) byli pro republiku více než současná "smetánka" potřebnější legionáři a vojáci pracující ve státní správě. Dostali zde možnost bydlení, neboť představovali vojenskou zásadovost, věrnost ideálům masarykovské demokracie a vlastenectví spojené s lidskou slušností.
Kino Ořechovka bylo poslední klasické kino v Praze 6. Umístěno bylo v přízemí a suterénu Ústřední budovy Ořechovka z let 1920 - 1923 v ulici Na Ořechovce č.p. 250/30b. Budova zahrnovala kromě dalších objektů občanské vybavenosti (obchody, restaurace, kavárna a vinárna, ordinace lékařů, knihovna, pošta a spolková místnost) právě i výše zmíněné kino, které od ledna 2015 již nehraje a chátrá. Prvním filmovým přestavením v nově otevřeném kině byl v roce 1923 americký němý film Kid s Charlie Chaplinem v hlavní roli.
